CDA zpravidla sestávala z prologu a třech dějství

Prolog

• může obsahovat uvedení divadelní skupiny ještě před vlastní hrou
• seznámení s postavami (krátké monology nebo lazzi, které je charakterizují, ale nemusí souviset s vlastní hrou)
• navázání kontaktu s publikem

I.

• diváci zjišťují motivace postav;
• scény dvou masek: A+B hrají scénu, která představí motivace; A odejde; vejde C; scéna B+C, kde se ozřejmí motivace C; B nebo C opustí scénu; přichází D...atd; příchody a odchody motivované!
• stručné, vtipné, rychlé

II.

• začínají zmatky; problémy postav ve druhém dějství nejsou vyřešeny (jinak je potřeba najít další)
• promíchané scény masek (po dvou až třech); rozvíjení motivů z I.; přichází hádky, zklamání, zmatky etc.; problémy se v tomto dějství nevyřeší, spíše komplikují
• udržovat tempo

III.

• připomenutí problémů, jejich řešení pro postavy v pořadí Zamilovaní, Sluhové, Páni a Capitano
• může se odehrávat na fantastickém místě
• může končit velkolepým muzikálovým číslem; připouští se konec ve stylu deus ex machina (pokud ten zmatek už nejde jinak dát dohromady)
• nesmí být utahané