Harold je improvizační longforma ktéré se v Martě věnujeme (2025, 2021). Spočívá v 3 příbězích probíhajících ve 3 beatech. Jednotlivé beaty jsou odděleny společnou abstrakcí. Příběhy začínají plně odděleně, možná se nakonci trochu potkají.
V úvodu je možno si vzít slovo či jinou inspiraci od diváků.
Následuje abstrakce a první beat jednotlivých příběhů - představení. Zde jsou ve scéně dvě postavy (hlavní), které se znají a záleží jím na sobě. Cílem je představit kdo jsou (ideálně i se jmény), jaký je mezi nimi vztah, kde jsou a co chtějí/po čem touží.
Jakmile některý spoluhráč má jasno a ví s čím by mohl později přijít/scéna dospěla ke konci, scéna (a příběh) se stříhá swipem.
Tak se stane postupně pro příběh A, B i C. Na konci první scény příběhu C se jde do druhé abstrakce.
Po druhé abstrakci nás čeká druhý beat příběhů - komplikace. Zde každý příběh má vícero scén, iniciovaných hlavně vedlejšími postavami. Cílem je dám hlavním postavám na jejich (hrdinské) cestě a jejich vztahu výzvy/překážky a sledovat, jak se jim postaví. Scény oddělujeme běznými střihy, až do vyhrocení, kdy přichází swipe a další příběh.
Tak se stane pro příběh A, B i C. Po vyhrocení příběhu C se jde do třetí abstrakce.
Po třetí abstrakci jdeme do třetího a posledního beatu. Základní varianta je postupně dovést všechny tři příbehy ke konci. Je i možné že postavy se budou objevovat napříč příběhy. Záměr je najít závěr
Abstrakcí je vícero druhu. Běžná je společný pohyb do hudby.
Abstrakce se dá uchopit mnoha směry. Hlavní záměr je být na scéně spolu jako skupina a nechat doznít co se událo (hlavně z předcházející scény/inspirace). Dále se používá jako inspirace pro scénu následující (ideálně když se z ní povede plynule začít hrát).
Potřebujeme procvičit následující oblasti:
